New Mexico – Nevada

Je rano, den pred odjezdem a ja vidim prijizdet auto. Jsou tu. Privitame se a usadime se v obyvaku. Ani tomu nemuzu uverit, ale zase se vidime po 3 letech! Povidame si cele odpoledne, planujeme nasi cestu a vecer jdeme prochazkou na veceri do korejske restaurace. Maji jen 5 malych stolu a chvilku musime cekat na misto, pak si objedname nejake kridylka a kazdy jednu misku praveho korejskeho jidla. Vsechno je vyborne! Po jidle jdeme zpet domu a zacneme se balit, protoze rano mame v planu vyrazit smer Nove Mexiko.

Po ceste docela fouka, ale nam to nijak nevadi , protoze si vezeme prdelky v aute, heh. Uprostred odpoledne prijizdime k jezeru Meredith. Nikdo, nikde. Otevreme si prvni pivecko a kluci se vypravi na ryby. Po asi pul hodine se vraceji zpet, ale bez ryb. Preparkujeme auta k jednomu pristresku s ohnistem a chystame se na vecer. Kluci dotahli obrovsky kus stromu na ohen a ja s Cathy pripravujeme veceri. Jakmile je vsechno hotove a ohen hori, tak zacina trochu kapat. To nam kazi plany na promitani filmu venku pres prejektor, no nic, nechavame to na jindy. Pak uz jen postavame kolem ohne a zbytek vecera si povidame.

Dalsi den po poradne snidani a nekolika hrncich kavy se vydavame dal. Projizdime Novym Mexikem dale na sever. Zastavujeme se na nakup, kde si porizujeme vysilacky do aut. Hnedka je veskera komunikace jednodusi. Den klasicky rychle utekl a my zaciname hledat misto na kempovani. Vidime na mape par mensich jezer, tak je jedeme obkouknout. Jsme docela vysoko v horach asi tak kolem 2000m.n.m. a je to citit. Topime o sto sest a velku je mensi pokryvka snehu. Snazime se vyjet k jednomu z jezer, ale prekvapil nas prudky kopec nahoru a dost namrtzla cesta. Nase BigMama to prekvapive zvladla nahoru bez sebemensiho zavahani, ale nasi partaci zustali pod kopcem. Stejne jsme zjistili nahore, ze je vstup k jezeru zavreny na zimni sezonu, tak jsme se vraceli dolu. Trosku nam to klouzalo do stran, co si budeme povidat, ale Venca vsechno zvladnul umanevrovat.

Dostali jsme tip na prespani od kamaradu v Oklahome, ze kousek za mestem Taos jsou horke prameny. Jelikoz jsme se trosku pozdrzeli u hledani a vyjezdu k malemu jezeru tak dojizdime na misto ve tme. Jeste nejsme na miste, ale asi kilometr od parkoviste. Problem je v tom, ze primo na misto vede silena cesta. Je prd videt a my se snazime ji zdolat. Je prasna, hrozne hrbolata a mistama i bahnita. My se dostavame na misto, ale nasi partaci maji opet problem to projet. Vysilacky prestavaji chytat signal na delsi vzdalenost a tak vyrazime zpet druhou cestou, abychom se s nimi domluvili co a jak. Prijizdime a oni tam nejsou vysilacky nefunguji a je tma!

V okamziku zahlednu svetlo z laseru, ktere vim, ze je od nich. Tak znovu se vydavame smer parkoviste, auto se prevaluje ze strany na stranu, otevrely se nam dvirka od kuchyne a veskere zasoby jidla byly po celem vanu a pritom se snazime identifikovat presnou pozici nasich partaku. Slava, nasli jsme je. Nakonec se spolecne dostavame na vytouzene parkoviste a zalezame do vanu. Tu noc byla fakt zima. Vsichni spime v nasem aute, my na posteli a oni na zemi. Kdyz se rano probudime, tak je pul auta zmrzleho. Kam se podivame, tak skrabeme zrzly snih. Rychle stavime na kafe a chystame se dolu k rece,kde jsou 2 bazenky s horkou vodou. Jakmile se pomorime, citime, jak nam rozmrza cele telo, uff, to je uleva. Stravime tam dobre 2 hodiny a jdeme zpet k autum. Nez se sbalime a vyrazime uz je skoro obed. Proto jedeme do mesta Taos. Rozhodli jsme se projit mesto a potom si dat mistni specialitu a to je zelene chili. Nasli jsme hospudku s dobrym hodnocenim a vydali jsme se tam. Protoze je stale takova vlezla zima, rozhodli jsme se pro hustou zeleninovou polevku s chili a dobre jsme udelali. Cele odpoledne jsme se oblizovali.

Dalsi zastavkou na nasi trase bylo Bradbury Science muzeum v mestecku Los Alamos. Tohle misto stoji za vznikem atomovych bomb, ktere byly pozdeji namireny na Nagasaki a Hiroshimu. Kousek za mestem na kopci zajizdime do lesa a kempujeme. Je krasny zapad slunce a my sbirame drevo na ohen. Jakmile se usadime, tak varime veceri a pripraveme nejake drinky. Nebe je tu noc prekrasne. Zkoumame souhvezdi a hledame satelity. Vydrzime sedet dlouho do noci. Craig se rozhodl, ze bude spat venku. Vykopal si diru, sirokou jako postel a nasypal si tam uhliky z ohne, pote to zasypal zbytkem hliny, dal si na to plachu a dalsi veci a usnul. Rikal, ze se vyspal skvele.

Rano opet po radne davce kavy vyrazime dale. Po ceste zahledneme kojota, ktery se louda po louce a par srn. Asi za hodinu pristavujeme u cesty, kde je mensi parkoviste a jdeme se opet ponorit do horkych pramenu. Jezirko je v mirnem kopci s krasnym vyhledem. Venkovni jezirko neni az tak teple, proto zalezame do malinke jeskyne, kde je voda paradne tepla. Povidame si s ostatnima a odpocivame. Projizdime krajinou, kde jsou same hory, kroviny a pisek. Krasne sviti slunicko a nasvetluje okoli. Vesnice vypadaji chude. Starsi domy, hlinene pece venku a par aut kolem. Je to vlastne jeste porad indianske uzemi.

Uz behem odpoledne jsme nasli misto na kempovani. Zaparkovali jsme hned vedle bile piskovcove skaly a uzivali si ticho. Rozdelali jsme ohen a povidali si. Chteli jsme zapojit konecne ten projektor,ale dost foukalo. Proto jsme se rozhodli, ze si zahrajeme monopoly ten vecer. Uhasili jsme ohen, zalezli do vanu a hrali cely vecer.

Dalsi den jsme stravili ve meste, potrebovali jsme na postu, nakoupit, na wifi atd. Navecer jsme odjeli se projit do hor a nasli jsme docela krasnou jeskyni. Jelikoz cesta zacinala byt opet namrzla, otocili jsme se zpet a rozhodli se prespat na parkovisti u Walmartu. Celou cestu z Alasky jsme se tomu vyhybali, ale ted jsme nemeli moc navybranou. Zaparkovali jsme auto a sli jsme do casina. Dozvedeli jsme se,ze kdyz hrajeme u stolu nebo na automatech tak dostanes drinky zadarmo. Tak jsme si hnedka vyhlidli misto a chvilku jsme se bavili. Po ceste zpet jsme zasli na pulnocni nakup do Walmartu a meli jsme v planu jit spat. Vsechno jsme si nachystali, zase jsme spali vsichni v nasem aute, aby to nebylo tak napadne.Usiname a v tom zaregistrujeme policejni auto a dalsi a dalsi. Rikame si, to je kvuli tomu, ze taky spime adt. Ale v tu chvilku zaslechneme, vylezte z auta atd. a vsichni zaregistrujeme, ze vedle nas stoji dalsi bila dodavka obklopena policajtama s pistolema v ruce. Craig pozoruje cele deni za zavesem a my poslouchame. Asi po 2 hodinach je show u konce a policajti odjizdeji. Za chvilku prijizdi odtahovka a odtahuje dodavku. Tak to je nase prvni spani na parkovisti u Walmartu.

Rano se probouzime a odjizdime do casina na brunch (pozdni snidani), poradne se nadlabneme a jsme na odchodu. Kluci se zastavili u stolu s kostkama a ze si zahri jedno kolo. Zacalo se jim darit a odnasime si 100$ kazdy.

Jedeme s partakama do servisu vymenit olej a jednu pneu, dali si obed a odjeli do mesta. Vyzvedli jsme si nasi novou letajici hracku na poste a rozjeli jsme se smer Grand Canyon. Na dnesni noc jsme si zamluvili pokoj v motelu po ceste. Kdyz jsme tam dorazili, tak nas pani preklapila otazkou: Jednu postel pro 4 osoby nebo 2? 🙂

Nicmene jsme se nastehovali do naseho pokojicku a uz se nemohli dockat sprchy. Vecer jsme se divali na telku a Venca si hral s dronem! Druhy den jsme byli na ceste do Grand Canyonu. Cestou jsme se zastavili v Petrified Forest National Park. Cely park se da projet autem a cesta je dlouha zhruba 24km. Obcas zastavime a jdeme se projit kolem piskovych hor, kde vsude kolem lezi zkamenele kusy dreva. Jedna zastavka je stara cesta 66, ktera se krizi s cestou parkem. Zastavujeme u informacni cedule, kde jsou videt elektricke sloupy lemujici jiz neviditelnou cast cesty.

 

OLD ROAD 66

 

 

 

Po vyjedu z parku jsme nasli misto na kempovani. Odlehle misto hned vedle obrovskeho kanonu, ktery nejde vubec videt az do te chvile, nez se postavite primo na okraj. Kluci chvilku letaji z dronem, ja s Cathy chystame veceri. Bude prijemny vecer, tak chystame na ohen a konecne vytahujeme projektor. Ladime sezeni a auto, tak aby jsme vsichni dobre videli a az se trochu setmi, spoustime film. Nalili jsme si kazdy drink a koukame. V jednu chvilku byl ohen tak vysoky, ze jsme museli na chvilku vypnout projektor, posunout nase auto. Gumy byly dost nahrate a ohen byl vyssi nez nas van.

Po filmu se Cathy zveda a skoro nemuze chodit …vsichni na ni hledime a pak se podivame na flasku rumu, ktera je prazdna 🙂 bavime se na jeji ucet a pak se vsichni odebenereme spat.

Dalsi rano odjizdime a prvni zastavka je v dalsim parku, kde jsou k videni stare domy, ktere lide vyhloubili nad udolim ve skalach. Prochazka nam zabrala 45 min a jelo se dal. Spolecne jsme se dohodli,ze pojedeme sami do Grand Canyonu, protoze Craig a Cathy nemaji slevovy pass a uz tam byli. Doumluvili jsme se ze se sejdeme v nasem hotelu ve Vegas. Nase cesty se na chvilku rozdelili a my mirime do Grand Canyonu. Mirime k zapadni brane parku, uz je pozdni odpoledne a zacina zapadat slunicko. Prichazime k prvni vyhlidce a kochame se vyhledem na nekonecne dlouhe a vysoke hory, ktere meni barvy se zapadajicim slunickem. Fotime a tocime,nemuzeme prestat. Jakmile zapadlo slunicko, tak se hrozne ochladilo a my mirime na predem urcene misto,kde muzeme prespat bez placeni. Pri pokusu o zaparkovani jsme malem zapadli do bahna, ale nastesti jsme vyjeli. Jeste jsme si stihli vyslapnout na rozhlednu a pak rozdelali ohen, uvarili veceri a pozorovali hvezdy. Dalsi den jsme vstali brzo a sli se optat do visitor centra na moznosti tur. Nejlepsi moznost se nabizela jit na 2 denni turu dolu k rece Colorado a dalsi den zpet nahoru. Plati!

Jdeme zaparkovat auto, chystame batohy a jidlo a za asi 2 h vyrazime na prochazku. Dneska jdeme 11km dolu do udoli, cesta je plna turistu a vede strme dolu. Potkavame muly, kteri prepravuji postu a potraviny dolu/nahoru. Cesta nam trvala asi 4h. Dole v kempu bylo tak o 10 stupnu vice nez nahore. Davame si veceri, pivo znacky Grand Canyon za odmenu a jdeme se projit kolem a udelat par fotek. Je uplnek a my jdeme spat kolem 7h, protoze ve 4h rano vstavame a vyrazime zpet nahoru. Nasazujeme celovky a hledame cestu. Je poradna tma a slysime jen reku. Ted mame pred sebou 15km stoupani nahoru. Musime jit sviznym krokem, protoze jeste dneska musime dorazit do Las Vegas. Jde se dobre. Schledala jsem turu v noci do kopce, jako velmi prijemnou, protoze nevidis,co te ceka. Je to celkem intenzivni vyslap, ale po 6h jsme nahore. Srovnavame veci v aute a ficime smer Las Vegas baby!

Cesta se taky poradne vlece, ale za osvicene oblohy plne cervanku sjizdime do Vegas. Hotel mame v navigaci a budeme tam za 15 minut.

Parkujeme a schazime se s partakama v lobby naseho hotelu a jdeme se najit a zahrat. Party zacina a my tu planujeme zustat 3 noci. Asi tak ve zkratce: kazdy den buffet snidane, nejaka ta hra na automatech, prochazka mestem a casinama, hra, vecere atd. Kdyz hrajete, tak mate automaticky jakekoliv piti zadarmo. A to se vyplati. Suma sumarum jsme za cely pobyt nic neutratili a jeste jsme meli navic 40$. Je cas se rozloucit, ale vubec se nam nechce. Bylo to nejlepsich 14 dni na ceste. Takze Cathy a Craig miri zpet do Jizni Karoliny a my mirime do Yosemit. Dalsi pribeh z konce naseho cestovani po USA brzy.

DCIM135GOPRO

IMG_2361 IMG_2381 IMG_2385 IMG_2397 IMG_2402 IMG_2404 IMG_2424 IMG_2428 IMG_2439 IMG_2444 IMG_2487 IMG_2489 IMG_2503 IMG_2505 IMG_2542 IMG_2572 20161210_Arizona_GrandCanyon19 20161210_Arizona_GrandCanyon12

DCIM135GOPRO

DCIM135GOPRO

IMG_2597 IMG_2611 IMG_2640 IMG_2646 IMG_2650

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *